♦ Anatomie (hlava - smysly)

Obecně se předpokládá, že tučňáci nemají kdovíjak vyvinutý čich, dokonce jej pravděpodobně zcela postrádají. Část mozku zodpovědná za tento smysl je poměrně málo vyvinutá. Pach údajně nehraje roli ani v sociálním chování, ale podle vědců z University of Chicago a Chicago Zoological Society je čich primárním mechanismem v případě rozeznávání vlastních příbuzných a právě díky němu se tučňáci vyhýbají příbuzenskému křížení. 

Dle dalších poznatků je čich naopak vyvinutý natolik, že jej některé druhy využívají pro orientaci v hluboké vodě se sníženou viditelností (např. tučňák magellanský při lovení potravy brzo ráno nebo později večer). Výzkum publikovaný v Journal of Experimental Biology potvrzuje, že tučňáci reagují na chemickou látku zvanou dimethylsulfid (DMS). Tu vytváří rostlinný plankton a jeli konzumován mořskými živočichy, koncentrace této látky ještě zintenzivní (podobně, jako když voní sekaný trávník nebo spásaná louka). Uvolňuje-li se tak větší množství dimethylsulfidu, znamená to, že se v blízkosti nachází hejna ryb či korýšů. Tučňáci tak rázem vědí kam zajít na vydatnou hostinu.

U tučňáka Humbodltova byla zkoumána koncentrace čichových lalůčků, kdy se závěrem nalezla početná řada plně vyvinutých. U tohoto druhu se rovněž provedl výzkum, jenž poukázal, že osobitý pach je tím trikem, který umožňuje rozpoznání vlastních potomků a zajišťuje také, že se nové rodičovské páry nebudou zakládat z příbuzných jedinců. Dle těchto příkladů je rovněž možné, že se přizpůsobivost tohoto smyslu výrazně liší jednotlivými druhy.