« Tučňáci ve volné přírodě

Např. studie provedená na tučňácích patagonských ukázala, že na hluk, lidský hlas a přiblížení člověka reagují zrychleným srdečním tepem, a to i ti, kteří jsou na přítomnost turistů zvyklí (leč mírnějším). Při odchytech pak byla stresová reakce u všech tučňáků stejná. Z toho odborníci vyvozují, že tučňáci jsou sice přítomností člověka stresováni, ale dokážou si na to do určité míry zvyknout. Mezi důležité faktory v rámci únosnosti patří jednak ohleduplnost turistů, tzn. při pozorování dodržovat dostatečnou vzdálenost, a následně být v klidu, nebýt hlučný a příliš "aktivní".

Mnohem hůře snáší turismus třeba velmi ohrožený druh tučňák žlutooký. Ptáci jsou z přítomnosti lidí ve stresu, mláďata nepřibírají jak mají a mohou být náchylnější na různá onemocnění. Studie prokázala, že v narušovaných koloniích může být úspěšnost odchovu až o polovinu nižší, než je tomu v nerušených oblastech. Tučňáci žlutoocí si mohou zvyknout na krátké a konzistentní vyrušení, ale nejsou vhodní pro neregulované turistické návštěvy. Podle studie publikované v roce 2019, která zkoumala vliv turismu a reakce či změny v chovaní ptáků způsobené přítomností většího množství lidí, je za únosnou a preventivní považována vzdálenost minimálně pět metrů od tučňáků.

⇒ Ukázkový příklad, jak by se měl člověk chovat v blízkosti tučňáků (sednout si a v klidu pozorovat z únosné vzdálenosti)